Martin Hradecký

Tomahavk je typ jednoruční sekery ze severní Ameriky a jde zároveň o víceúčelový nástroj i válečnou zbraň. Tomahavky byly velice oblíbené mezi indiány a v jejich dějinách zastávaly různé funkce, mimo již zmíněné zbraně a nástroje, mohl tomahavk také být rituálním předmětem, ozdobou nebo platidlem.

Cvičné neboli tréninkové zbraně patří neodmyslitelně k výcviku bojovníků po staletí. Například již gladiátoři ze starého Říma trénovali s dřevěnými meči nazývanými rudis. Své dřevěné tréninkové meče používali také japonští samurajové a i někteří středověcí rytíři. Všechny tyto tréninkové/cvičné zbraně vznikaly prioritně z důvodu bezpečnosti při výcviku. I Čechy měli ve své historii svou zbraň

Do oblasti jihovýchodní Asie spadají například obyvatelé Indonésie, Filipín, Malajsie, Thajska, Laosu, Vietnamu, Kambodže, Bruneje a Singapuru. Je jen málo oblastí na světě, které se mohou pochlubit stejně rozsáhlou škálou chladných zbraní jako právě v jihovýchodní Asii. Není ani nic neobvyklého, že některé etnické skupiny dokonce patří mezi experty na používání určitých druhů zbraní. Jejich

Rozhodnutí napsat tento článek přišlo v momentě, když jsem viděl několik videí a přečetl několik článků na téma ROTAČKA. Autoři zde občas používali nepřesné, nebo přímo nepravdivé informace. Jelikož sám několik rotaček vlastním, tak jsem se rozhodl kontaktovat bývalé příslušníky/veterány specializovaných útvarů, kde rotačku používali. Kontaktoval jsem i Muzeum historie českých speciálních sil a komunikoval jsem

Jedním z nejrozšířenějších a také nejpoužívanějších „zemědělských nožů“ na Filipínách je bolo. Čepel bola je většinou hrubá bez povrchové úpravy a to především proto, že bolo bylo původně pracovním nástrojem. Nejčastěji se tedy používá k mýcení vegetace, sklízení plodin a rozbíjení kokosových ořechů. Samozřejmě funguje výtečně i jako zbraň. Jeho tvar je velice podobný jinému

Toto několikadenní soustředění se pořádá vždy v letních měsících, většinou na přelomu července a srpna. Poprvé se konalo v roce 2008 a naposledy v roce 2024. Dovednosti bojovníka jsou prioritně určené pro členy klubu Adaptive Combat Training – ACT, anebo naše soukromé studenty. Většinou se konávají v nějakém přírodním prostředí, bývají rozdělené do několika vícehodinových tematických bloků

Klášter Šaolin je buddhistický chrám stojící na úpatí posvátné hory Sung-šan (jedna z tzv. Pěti velkých hor) poblíž města Čeng-čou v provincii Che-nan v Číně. Klášter Šaolin je domovem mnichů již 1 500 let. Jeho počátky sahají do období dynastie Wei a císaře Siao-wena, císaře dynastie Severní Wej, který nechal v roce 477 zbudovat klášter

Abychom lépe porozuměli dané problematice – je dobré si zopakovat některá historická fakta. Evropa začátkem 15. století trpěla dlouhou společenskou krizí způsobenou nejen sérií neúrodných let a  morových epidemií předchozích desetiletí, ale také lokálními válkami a duchovní nejistotou, zapříčené zápasem o papežský stolec. Za těchto okolností vyvolalo v Českém království upálení reformního kazatele Jana Husa 6.

Ochrana důležitých osob je velice stará a sahá až do samých počátků lidské civilizace. Abychom pochopili účel a smysl osobních strážců, je důležité si uvědomit určité historické souvislosti. Vytvořením kmenových, rodových a posléze mocenských zřízení vzniká kastovní systém a vládnoucí vrstva se většinou „rekrutuje“ z vojenských vůdců. Tito vládcové si téměř okamžitě uvědomovali důležitost ochrany

Jedná se o moderní školu umění japonského meče, kterou založil a zkompletoval sensei Nakagawa. Nakagawa ryu battójutsu se zabývá technikami bojového tasení meče – battójutsu a technikami bojového šermu – kenjutsu. Historie školy Nakagawa ryu battōjutsu vychází především z technik a celkového pojetí školy Toyama ryu, která je jednou z mladších škol japonského šermu. Její vznik

Nejen poslední roky, ale dokonce poslední měsíce potvrdily temný trend současnosti – množí se útoky nožem, při nichž umírají lidé. V Německu, Velké Británii, Francii, Belgii a dokonce i v České republice se stávají stále častěji případy, kdy útočník ozbrojený nožem, zaútočí na nic netušící obyvatele. Nůž patří, díky své dostupnosti, k nejpoužívanějším zbraním vůbec. Například kuchyňský

Tento článek začneme malým historickým vhledem o vzniku jedné z prvních policejních zásahových jednotek v ČR – jednalo se o skupinu vybraných příslušníků, kteří působili na území hlavního města Prahy. Již před rokem 1989 působili při PMJ (pohotovostně motorizovaná jednotka – 158) vybraní příslušníci tehdejší VB, kteří prošli zvláštním výcvikem a v případě potřeby byli vysláni k

Posledních cca 30 let se obecně ve světě zvedla značná vlna zájmu o boj s nožem. Odborníci tvrdí, že probíhá doslova renesance bojového používání nože. Vedle škol klasických vznikla obrovská spousta škol nových – moderních. Některé tyto systémy jsou podpořené praxí jejich zakladatelů, jiné se bohužel opírají pouze o teoretické či akademické zkušenosti. Existují dokonce

Armádní systémy boje s nožem Na počátku první světové války začal armádní boj s nožem a bodákem opět získávat svou „popularitu“. Právě zákopový charakter boje během první světové války vedl k boje muže proti muži ve stísněných prostorách zákopu, kde byl tehdejší dlouhý bodák nasazený na pušce naprosto neobratný a tudíž nepoužitelný. Vojáci na tento

Americký kontinent – nůž typu bowie Bowie knife je dodnes asi nejznámějším severoamerickým nožem vůbec. Tento nůž zažil svůj vrchol rozkvětu v letech 1830 až 1880. V této době se nejvíce používal v USA, Kanadě a Mexiku. Byl velmi oblíbený mezi vojáky, lovci, stopaři a vůbec lidmi pobývajícími v přírodě. Klasický „Bowiják“ je pevný nůž,

Indie a Čína Samozřejmě, že ve výcviku boje s nožem či dýkou nezůstali pozadu ani Asiaté. Například v Indii byla dýka vždy oblíbenou zbraní. Dovednost ovládat dýku byla tak značná, že i v Mahábháratě se hovoří o bojovnících vyzbrojených dýkou, kteří vítězili nad lvy. Jedna z nejznámějších a nejtypičtějších indických dýk je Katar.

Ruku v ruce s bojem a zbraněmi se vyvíjel a zdokonaloval i výcvik v bojových dovednostech. Lidé si velice rychle uvědomili, že trénovaný jedinec má mnohonásobně vyšší šance na úspěch než ten, který připraven na boj není. Přesto z nějakého neznámého důvodu byl a je předmět tréninku boje s nožem či dýkou, často podceňován a

Již od pradávných časů, kdy člověk poprvé použil zbraň a to nejen k lovu, ale také i proti jinému člověku, začal po staletí trvající „zápas“ mezi stále se zdokonalujícími zbraněmi a samozřejmě i ochrannými pomůckami proti nim. Tento duel mezi obrannými a útočnými prostředky nikdy neskončil a svým způsobem probíhá dodnes. Proto i v dnešní

Obušek provází policejní povolání již od vzniku prvních policejních sborů. Jedná se o jednoduchou ruční zbraň pro boj zblízka na principu krátké hole. Určitou zajímavostí je, že v průběhu doby se zaváděly i donucovací prostředky, které vycházely z tradičních zbraní bojových umění. S menšími úpravami je používali členové ozbrojených sborů takřka po celém světě. Mezi

Podle dostupných informací se Šinmen Musaši no Kami Fudžiwara no Genšin (známý jako Mijamoto Musaši) narodil ve vesnici Mijamoto v provincii Mimasaka (Japonsko) v roce 1584. Musaši patřil k třídě samurajů a stal asi nejznámějším šermířem v japonské historii, kdy svého prvního soupeře porazil již ve svých 13 letech.

V dnešním článku se zaměřím na majitele krátkých palných zbraní, kteří si prioritně tento prostředek pořídili pro ochranu svou či svých blízkých. Budu se snažit poradit jak budoucím potencionálním majitelům, tak i již samotným vlastníkům. Jestliže jste splnili všechny oficiální náležitosti k vydání zbrojního průkazu, jste u dalšího kroku – pořídit si zbraň (pistoli nebo

Kubotan, tak jak ho známe dnes, vznikl v 70. letech 20. století. Jedná se o 14 cm dlouhou plastovou či kovovou tyčku, jejíž tvůrcem a velkým propagátorem byl pan Takayuki Kubota. Tento japonský mistr karate zasvětil svůj život výuce technik sebeobrany pro různé vojenské, policejní a civilní pracovníky.

Na oficiálním výcviku pro Útvar rychlého nasazení Policie České republiky se Martin Hradecký poprvé podílel v roce 1998, a to jako externista-specialista spolu se svým bývalým kolegou Petrem Macháčkem z agentury Skatach. Týdenní speciální kurz byl tehdy zaměřen na výuku sebeobrany, thajského boxu, boje s chladnými zbraněmi – nůž a krátká tyč, boje na zemi

Kdekoliv se pohybujete, máte neustále kolem sebe spoustu různých předmětů, které se dají ve vhodný okamžik velmi účelně využít tak, abyste vzniklou krizovou situaci dále řešili například útěkem či razantním protiútokem. Vždy bude záviset nejen na tom, jak jste vybaveni, ale i jak se momentálně cítíte a jaká je situace, ve které se nacházíte. Tyto

Oficiálně byl systém Reality Based Personal Protection (R.B.P.P.) založen 21.ledna v roce 2003 v USA, ale svou první školu reálné sebeobrany Jim Wagner-zakladatel, otevřel již v roce 1990. V nabídce systému Jima Wagnera byly a jsou většinou jednodenní intenzivní kurzy vždy zaměřené na určitou specifickou oblast a skládají se jak z praktické tak i teoretické

V dnešním článku se zaměřím na zavírací nože, jejich rozdělení a eventuální výběr. Zvolit si správně svého „kamaráda“, který se mnou bude trávit většinu času, není opravdu jednoduché. Nůž, který u sebe nosím každý den, by měl splňovat určitá kritéria a to především z pozice uživatele. Velmi důležitá je nejen velikost nože a celková váha,

Dnes se již nedá s určitostí říci, kdo první vynalezl a posléze použil tuto vysunovací úderovou zbraň. Určitými předchůdci teleskopických obušků byly zbraně nazývané bijáky, které se používaly v 1. světové válce při bojích v zákopech. U těchto úderových zbraní byl poslední díl občas tvořen ocelovou pružinou. Teleskopické obušky, tak jak je známe dnes, se

Každý kdo si pořizuje nůž, který chce mít více méně neustále u sebe, řeší také zásadní problém a to kde a jak tento nůž nosit. V posledních cca dvou desetiletích se značně vyvinuly nejen samotné nože, ale i koncepty jejich nošení. Volba nošení vašeho nože bude velmi ovlivněna například druhem nože (pevný, zavírací) či jeho

Po staletí byla filipínská válečná umění velice úzce spjata s filipínskou společností. Během filipínských dějin, které byly plné různých konfliktů, se jejich bojová umění bez přestání rozvíjela a vznikaly tak velmi efektivní systémy.

Commandos byl britský vojenský organizační útvar (brigáda), existující v době druhé světové války. Jednotky Commandos byly velmi univerzální – k jejich výcviku patřila například práce s výbušninami, první pomoc, parašutistický výcvik, horolezectví, radiotelegrafický výcvik, noční přesuny a topografická příprava, bojové plavání, speciální střelecká příprava a samozřejmě boj zblízka.

Dnešní článek je zaměřen na tzv. Cooperův barevný kód. Tvůrce a propagátor Jeff Cooper (USA) postavil svou teorii před-konfliktní fáze na momentálním stavu mysli / mentální pozornosti, kterou věnuji svému okolí, a vnitřní připravenosti k boji na základě této pozornosti. Tyto stavy rozlišil do několika stupňů a použil také barevné označení. Vznikl tedy jednoduchý systém

Obranné spreje patří do kategorie prostředků, které jsou primárně používány k sebeobraně jednotlivce. Ačkoli tyto slzotvorné prostředky byly původně vyvinuty pro profesionální ozbrojené složky (policie a armáda), jejich používání se velice rychle rozšířilo i na civilní trh. Je to například nejvíce doporučovaný obranný prostředek pro ženy. Obranné spreje se velmi jednoduše používají, jsou dostupné, levné