Cvičné neboli tréninkové zbraně patří neodmyslitelně k výcviku bojovníků po staletí. Například již gladiátoři ze starého Říma trénovali s dřevěnými meči nazývanými rudis. Své dřevěné tréninkové meče používali také japonští samurajové a i někteří středověcí rytíři. Všechny tyto tréninkové/cvičné zbraně vznikaly prioritně z důvodu bezpečnosti při výcviku. I Čechy měli ve své historii svou zbraň a její cvičnou (dřevěnou) variantu.
Byl jím tzv. Tesák český. Tato krátká poboční chladná zbraň, někdy též označovaná jako chudý příbuzný meče, byla u nás kdysi velice oblíbená. A ačkoli šel vývoj mílovými kroky vpřed, používají se některé tréninkové zbraně i v současné době. Využití těchto tréninkových pomůcek se netýká jenom cvičenců tradičních bojových umění či systémů reálných sebeobran, ale i profesionálů s ozbrojených složek-policistů a vojáků.
Cvičné repliky chladných zbraní
Hlavní funkcí tréninkových zbraní je snaha o maximální realističnost spolu se zachováním nejvyšší bezpečnosti u cvičenců. Tyto tréninkové pomůcky mohou být vyrobeny z různých materiálů, nejčastěji se používá dřevo, pryž (guma), plast, hliník (také dural nebo jiná lehká slitina) či železo.
U tréninkových zbraní ze dřeva se nejvíce využívají různé varianty mečů a nožů. Např. Japonská bojová umění používají dřevěné meče – bokeny ,bambusové meče – šinaje a dřevěné nože – tanto. Také některé Evropské školy historického bojového šermu využívají dřevěné modely různých mečů či nožů.
Častěji ale používají tupé ocelové repliky takřka všech modelů zbraní té které doby. Od jedno-ručních mečů, přes jeden a půl ruční meče, rapíry, kordy, šavle, dýky či halapartny. I cvičenci Čínského wu-shu trénují nejčastěji s „plechovými“ replikami šavlí dao, meče ťien a halapartny guan dao.
Asi nejvíce cvičných variant má nejběžnější nástroj na světě – nůž. Mezi pevné varianty patří nože vyrobené ze dřeva, tvrdého plastu, duralu či železa. Všechny tyto modely se nedoporučují pro trénink volného zápasu-sparingu. Hrozí zde vážná poranění. Tyto nože se naopak velice hodí pro nácvik základních technik, některých drilů a modelových situací.
Gumové nože se hodí pro nácvik sebeobranných technik a volného souboje, bohužel moc tyto výrobky nevydrží. Asi nejvíce se osvědčili pro sparing nože z měkkého plastu (nebo model SPATHA) či improvizovaně vyrobené z pěnového polyethylenu, hmoty, která se používá při tepelných izolacích.
Další zajímavou variantou tréninkových nožů jsou tzv.barvící nože, které jsou vyrobeny buď z tvrdého plastu, nebo duralu a na čepeli je na ostří připevněn kus látky, který se nejčastěji obarví rtěnkou (někteří výrobci a praktikanti doporučují křídu). Nůž zanechává po zásahu stopu a cvičenci později vidí na svém těle a oblečení jak moc byli úspěšní při své obraně.
Existují i verze tréninkových zavíracích nožů, které mají stejné rozměry, hmotnost, umístění klipsu a systém otevírání jako ostrý „zavírák“. Někteří výrobci nožů (např. Spyderco, Böker, Buck, Benchmade ) nabízejí k vybraným svým modelům jako doplněk i jejich tréninkové verze. Tyto modely jsou většinou barevně odlišeny (nejčastěji se používá červená nebo modrá barva na rukojeti) a samozřejmě nemají na čepeli ostří ani hrot.
Čepel bývá vyrobena z běžnější oceli, jinak je zbytek nože naprosto totožný s ostrým modelem. Některé varianty mají ještě čepel znehodnocenou otvory. Přínosem pro reálný trénink je tasení nože z místa uložení, jeho otevření i s následným použitím bojových kombinací a to s modelem nože, s kterým se nejčastěji pohybujete na veřejnosti.
Velkým hitem poslední doby a dalším z výčtu tréninkových nožů je nůž zvaný Shocknife vyrobený stejnojmenným výrobcem z USA. Jde v podstatě o výkonný ruční elektrický paralyzér ve tvaru nože. Na čepeli v oblasti ostří je vodivá kontaktní plocha, která vám předá až 7500 Voltů. Celková délka nože je 285 mm a je napájen 9 voltovou baterií.
Zásah cítíte i přes vrstvu oblečení a v oblasti obrany proti útočníkovi s nožem jde o opravdu velmi realistický trénink. Navíc toto elektrické ostří neustále jiskří, takže ještě navyšuje váš respekt z této zbraně. Jde o to, že obránce skutečně udělá maximum, aby se nedostal do kontaktu s ostřím. Tyto nože naopak nejsou moc vhodné pro volný sparing – nůž proti noži.
Pro volný boj s noži se dá doporučit model tréninkového nože SPATHA – umožňují cvičit skutečný boj s minimální ochranou (extrémně důležitou) při zachování správné hmotnosti, velikosti, vyvážení a samotného tvaru „simulátoru“ vzhledem ke zbrani, kterou představuje. Tyto tréninkové nože vyrábí společnost SPATHA (Sparring Training Historical Arms) v Izraeli, kde působí od roku 2009.
Konstrukce nože je opravdu zajímavě řešena. Tvrdý a těžký plast uvnitř zvnějšku obalený měkkou gumou, která je na určitých místech „dutá“ a umožňuje rozložení hmotnosti nože při dopadu na tělo a minimalizuje tak případnou škodu nebo zranění zasaženého. Rukojeť je pevná a tvrdá. Na konci obalená měkkou gumou. Celá čepel je vně měkká s ohebnou špičkou, avšak s dostatečně tvrdou vnitřní částí.
Nůž je tak dokonale vyvážen a dává pocit práce s opravdovým nožem. Podobné tréninkové zbraně používáme i při boji s mačetami či šermu japonskými meči. Dalšími tréninkovými zbraněmi, které se používají, jsou většinou hliníkové či duralové mačety a také obalené cvičné hole různých délek. Nejčastěji bývají tyto zbraně využívány praktikanty filipínských a indonéských bojových umění.
Tréninkové střelné zbraně
Nejvíce se používají různé varianty maket pistolí (někdy i revolverů) a útočných pušek (samopalů). Tyto nefunkční repliky bývají vyrobeny z pryže, plastu nebo kovu. Mnoho výrobců své produkty také barevně odlišuje – zbraně jsou např. modré, červené, oranžové či zelené. Většinou se tyto tréninkové prostředky používají při nácviku sebeobranných technik a to proti útočníkovi, který ohrožuje obránce střelnou zbraní. My tyto tréninkové krátké palné zbraně využíváme i při specifické činnosti – taktickém propátrávání prostoru.
Využívají je nejen cvičenci různých military systémů či skupin zabývajících se reálnou sebeobranou, ale i profesionálové z řad ozbrojených složek. Právě policisté či vojáci často řeší situace, kdy musí aplikovat techniky obrany vlastní zbraně, nebo se bránit proti hrozbě střelnou zbraní v kontaktní vzdálenosti. Výcvik bývá zaměřen i na úder střelnou zbraní a to v případě nemožnosti standardního použití zbraně nebo v situaci, kdy je samotná hrozba zbraně již marná, ale střelba neadekvátní.
Některé modely těchto cvičných zbraní se dají i využívat při tzv. suchém nácviku se střelnou zbraní. Výhodou jsou stejné rozměry a hmotnost jako u originálu. Řada střeleckých instruktorů používá cvičné varianty střelných zbraní např. i při výkladu a ukázkách některých základních technik – držení zbraně, tasení, atp.
Cvičné obranné spreje + další rekvizity
V praxi se při jednoduchém nácviku velice osvědčily tzv. tréninkové spreje, které jsou většinou naplněny nezávadným obsahem, ale jinak tyto spreje jsou svou velikostí, váhou i ovládacími prvky naprosto shodné s „ostrými“ spreji. Zde můžete trénovat řadu modelových situací, ale primárně jde o to vyzkoušet si ovládání a trefit požadovanou plochu (obličej útočníka) i při pohybu či imitovaném stresu.
Řada klubů, které se zaměřují na sebeobranu vycházející z reality, používají při nácviku modelových situací i další gumové rekvizity, jako např. láhve, cihly, kameny, sekery, lopatky, sekáčky atp.
Obecně platí, že všechny tréninkové pomůcky, samozřejmě včetně cvičných zbraní musíte čas od času překontrolovat. I tyto výcvikové prostředky se mohou častým nebo neodborným používáním stát nebezpečnými. Doporučuje se také zacházet s těmito cvičnými zbraněmi tak jako kdyby to byly reálné zbraně. Pokud používáte tréninkové varianty nožů, vždy používejte ochranné brýle.
Text a foto: Martin Hradecký
