V dnešním článku se opět zaměříme na mentální přípravu – bojovou psychologii používanou v sebeobraně a to přímo na tzv. smyčku OODA. Jde o zkratku vytvořenou z počátečních anglických slov: Observe – Orient – Decide – Act. V podstatě jde o to sledovat, co se děje (sbírat informace), zaměřit se na to podstatné a správně to vyhodnotit, rozhodnout o dalším postupu, jednat, tedy uvést plán do praxe, a tak pořád dokola. Výhodu pak má strana, která dokáže celé kolečko provést rychleji a s méně chybami. Autorem této teorie je plukovník amerického letectva John Boyd.
Kdo byl John Boyd
Plukovník Boyd byl instruktorem Red Flag, kde se simuloval boj za účelem ovládnutí letecké taktiky a manévrů nepřátelských pilotů. Původně byla tedy tato smyčka určena pro výcvik bojových pilotů. Na začátku padesátých let propukla Korejská válka, ve které proti sobě poprvé pořádně bojovaly proudové stíhačky. Americké F-86 Sabre byly téměř ve všech technických ohledech horší než sovětské MiG-15, které dominovaly v akceleraci, stoupání i otáčení.
Na papíře měly jednoznačnou výhodu stroje s rudou hvězdou. Jak je tedy možné, že americké F-86 sestřelily víc než dvakrát tolik MiGů, než sami ztratily? Americké stíhačky měly dvě výhody. První byla v lepším výhledu z kabiny, protože sovětské MiGy měly více slepých úhlů, což dalo americkým pilotům lepší přehled nad průběhem boje.
Druhou výhodu pak dávala špatná čitelnost manévrů F-86, která sovětským a korejským pilotům komplikovala odhady o záměrech nepřítele a spíš je mátla. Horší výhled a nepředvídatelnost amerických pilotů vytvářely dojem boje s duchy.
Ve vojenských kruzích se stal americký pilot a pozdější instruktor John Boyd takřka legendou – popsal výhody amerických stíhaček a zobecnil zkušenosti z leteckých soubojů v Koreji na strategii vedení celé války. V podstatě je otcem příručky pro bojové piloty, učící bojové manévry a taktiku jak bojovat proti nepřátelským letounům.
Během svého působení jako instruktor na letecké základně Nellis si Boyd vysloužil svou přezdívku „40-Second Boyd“. Boyd uzavřel otevřenou sázku se všemi piloty, že pokud ho porazí v simulovaném boji vzduch-vzduch za méně než 40 sekund, dá jim 40 dolarů. Legenda praví, že různí studenti, kádroví piloti (piloti vycvičení na novém letadle výrobcem) a námořní a námořní piloti všichni přijali sázku, ale ani jeden z nich nevyhrál.
Hlubší studie Boydových myšlenek a interpretací ukazuje, že za jednoduchým slovem OODA se skrývá komplexnější a někdy i velmi decntní proces. Např. Boydovo vysvětlení pojmu “orientovat se” obsahuje odkaz na víru, očekávání, trénink i plány. Definitivně jde o vyvážení mezi rychlým rozhodováním a instinktivními reakcemi, které vidíme v průběhu reálného dynamického kritického incidentu.
Boyd odešel z letectva v roce 1975, ale stále občas dával briefingy a pomáhal plánovat invaze, pokračoval v konzultacích v Pentagonu. Nakonec Boyd bohužel zemřel v roce 1997 ve věku 70 let na rakovinu tlustého střeva.
Co to tedy OODA znamená?
OODA znamená, jak jsem již uvedl – „Observe, Orient, Decide, Act (pozorování, orientace, rozhodnutí, konání)“. Smyčka OODA měla tedy původně pomoci stíhacím pilotům zůstat klidní a racionální v chaotických a matoucích okamžicích a zajistit, že i ve velmi náročných chvílích se budou moci rozhodnout co nejlépe.
První složkou smyčky je pozorování (Observe) – sběr dat (informací) s využitím svých smyslů. Boyd zdůrazňuje potřebu získat co nejvíce znalostí v jakékoli dané situaci. Čím více znalostí máme, tím lépe můžeme posoudit nejlepší postup. Část Boydova pozorování byla založena na potřebě třídit informace, které jsou nám předkládány, na to, co je důležité pro naše rozhodování a co lze ignorovat. Protože jsme často bombardováni informacemi, je důležité umět prosít přes bílý šum.
Následuje část smyčky nazvaná orientace (Orient) – analýza a syntéza získaných informací pro utvoření aktuální mentální perspektivy (stanoviska).Orientace podle Boyda byla o napojení na realitu, důležité v bouřlivých situacích, které v nás vyvolávají paniku a činíme iracionální volby. Aby se Boyd zorientoval v realitě, řekl stíhacím pilotům, že potřebují posoudit, jaké překážky by mohly překážet jejich jednání.
Aplikování orientace do každodenního života může znamenat, že se informujeme o tom, jakým překážkám budeme čelit ve snaze dosáhnout cíle. Abychom byli lépe připraveni překonat tyto překážky, když nám budou vrženy do cesty.
Třetí ve smyčce je rozhodnutí (Decision) – určení postupu jednání založeného na aktuálním mentálním stanovisku. Boyd zde uvádí, že po získání všech možných informací o dané situaci a zhodnocení toho, jaké bariéry nám mohou bránit v dosažení našeho cíle, bychom se měli dostat do pozice, abychom mohli učinit informované a promyšlené rozhodnutí, jak dále postupovat.
Přestože tato část smyčky se může zdát samozřejmá, když jsme ve stresových situacích, může být těžké být rozhodný, takže tato část smyčky nám připomíná, že si musíme být jisti tím, co se rozhodneme dělat – což bychom měli být, pokud nejprve pozorujeme a orientujeme.
Nakonec přichází konání (Act) – vlastní provedení určeného (rozhodnutého) postupu jednání/akce. Přestože smyčka OODA je o vytváření mentálních modelů, které nám pomáhají při rozhodování, nakonec se musí nashromáždit v akci. Nemá smysl přicházet s racionálním rozhodnutím, pokud se podle něj neřídíme. O tom je celá tato část smyčky. Boyd tvrdil, že „rozhodnutí bez činů jsou nesmyslná. Akce bez rozhodnutí jsou bezohledné.“
John Boyd věřil, že když piloty stíhaček naučí smyčku OODA, budou schopni činit chytřejší a rychlejší rozhodnutí na bojišti, protože se seznámí s tím, co dělat tváří v tvář nejistotě, což jim umožní mít výhodu nad svými protivníky. Říkalo se tomu smyčka, protože Boyd zdůrazňoval, že to musí být neustálý proces, kdy piloti neustále vyhodnocují pohyby a protitahy.
Podle Boydovy doktríny může vítězství přiblížit, jak zefektivnění vlastních schopností vyhodnocovat, co se děje a reagovat na to, tak i klamání nepřítele třeba překvapivými výpady a dezinformacemi. Z Boydovy strategie si ale mohou vzít příklad i firmy a jednotlivci, kteří chtějí být o krok před svojí konkurencí.
Výhodu mají ti, co dokážou brzy rozpoznat nové trendy, pružně je využít ve svůj prospěch anebo sami aktivně mění trh vlastními inovacemi, na které musí jejich konkurence reagovat. Boydova smyčka je užitečný způsob přemýšlení. Připomíná nám význam informací, flexibility a iniciativy, které máme tendenci někdy podcenit kvůli vlastní krátkozrakosti a strachu z nového.
John Boyd identifikoval tři klíčové výhody používání smyčky OODA
1: Záměrná rychlost
Jak jsme zjistili, stíhací piloti musí dělat mnoho rozhodnutí v rychlém sledu. Nemají čas vyjmenovávat klady a zápory nebo zvažovat všechny dostupné cesty. Jakmile se smyčka OODA stane součástí jejich mentálních sad nástrojů, měli by být schopni ji procházet během několika sekund. Rychlost je zásadním prvkem vojenského rozhodování. Používáním OODA smyčky v každodenním životě máme pravděpodobně o něco více času, než by měl stíhací pilot. Boyd ale zdůrazňoval hodnotu rozhodnosti, přebírání iniciativy a zachování autonomie.
2: Pohodlí s nejistotou
Nic jako úplná jistota neexistuje. Pokud se vůbec rozhodujete, je to proto, že něco není jisté. Nejistota se ale nemusí vždy rovnat riziku. Stíhací pilot je v prekérní situaci, ve které budou mezery v jeho znalostech. Nedokážou číst myšlenky protivníka a mohou mít neúplné informace o povětrnostních podmínkách a okolním prostředí.
Mohou však vzít v úvahu klíčové faktory, jako je typ protivníkova letadla a to, co jejich manévry prozrazují o jejich záměrech a úrovni výcviku. Pokud protivník použije neočekávanou strategii, je vybaven novým typem zbraně či letadla nebo se chová iracionálně, musí pilot přijmout doprovodnou nejistotu. Boyd však tvrdil, že nejistota je irelevantní, pokud máme nasazeny správné filtry. Pokud se nedokážeme vyrovnat s nejistotou, skončíme ve fázi pozorování.
To se někdy stává, když víme, že se musíme rozhodnout, ale bojíme se, že to uděláme špatně. Takže dál čteme knihy a články, žádáme lidi o rady, posloucháme podcasty a tak dále. Jednání v nejistotě je nevyhnutelné. Pokud máme správné filtry, můžeme nejistotu zahrnout do fáze pozorování. Můžeme ponechat prostor pro chyby. Dokážeme rozpoznat prvky, které máme pod kontrolou, a ty, které nikoli.
3: Nepředvídatelnost
Když jednáte dostatečně rychle, ostatní vás považují za nepředvídatelného. Nedokážou přijít na logiku vašich rozhodnutí. Boyd doporučoval provádět nepředvídatelné změny v rychlosti a směru a napsal: „Měli bychom pracovat rychlejším tempem než naši protivníci nebo v rámci časových měřítek našich protivníků.
„Schopnost pracovat v rychlejším tempu nebo rytmu než protivník umožňuje tlačit protivníka zpět do sebe, takže nemůže ocenit ani držet krok s tím, co se děje. Bude dezorientovaný a zmatený.“ — John Boyd
Použité materiály:
https://www.colonelboyd.com/media
https://thedecisionlab.com/thinkers/management/john-boyd
https://supersabresociety.com/legacy_stories/40-second-boyd/
https://fs.blog/ooda-loop/
http://www.aviation-history.com/airmen/boyd.htm
Text: Martin Hradecký, foto: internet
