Klášter ŠAOLIN a šaolinští mniši

Klášter Šaolin je buddhistický chrám stojící na úpatí posvátné hory Sung-šan (jedna z tzv. Pěti velkých hor) poblíž města Čeng-čou v provincii Che-nan v Číně. Klášter Šaolin je domovem mnichů již 1 500 let. Jeho počátky sahají do období dynastie Wei a císaře Siao-wena, císaře dynastie Severní Wej, který nechal v roce 477 zbudovat klášter v pohoří Sung-šan.

Původně sloužil klášter buddhistickým mnichům především k meditacím. Vznik školy bojových umění, která patřila ke klášteru, je pak spojován s příchodem mnicha Bódhidharmy, který přišel z Indie kolem roku 527. Duchovním základem je tedy čchanový buddhismus, pozdější japonský zen-buddhismus. Smyslem je rozvinout vnitřní sílu a osvobodit nejen sám sebe, ale všechny cítící bytosti. Cestu k tomuto cíli spatřují šaolinští mniši v tom, že posilují ducha a tělo a své vědění předávají dál.

Náboženské aktivity představují i dnes hlavní náplň života v klášteře, ale zároveň je Šaolin jediným klášterem v Číně, kde se také pěstuje bojové umění. Modlitby a trénink vytrvalosti jsou stejně důležité, jako je čistá mysl a fyzická síla hlavním předpokladem ke zvládnutí kung-fu. Praktická námaha/práce patří také ke každodennímu režimu mnichů. Doplňována studiem šaolinských textů a například i kaligrafickou praxí.

Název šaolin – Šao se vztahuje k vrcholku Šao-š‘, ležícímu v západní části horského hřbetu Sung-šan. Lin znamená „les“. S dalším znakem s‘ („chrám, klášter“) pak dohromady slova lze přeložit „Chrám v lesích hory Šao-ši“. Někteří čínští mistři však překládají jméno kláštera jako „mladý les“. Klášter Šaolin je jednou z osmi památek, které jsou od roku 2010 souhrnně zapsány na seznamu Světového dědictví UNESCO pod názvem Historické památky Teng-fengu v „Centru Nebes a Země“.

Umění, které kombinovalo zenovou meditaci, specifické cvičení čchi-kung a bojové dovednosti mniši postupně zdokonalovali, čímž se Šaolin proměnil v duchovní i výcvikové centrum kung-fu. S tím rostla sláva a bohatství kláštera, takže se čas od času stával terčem nájezdů rabujících skupin. Obyvatelům Šaolinu nezbývalo, než se bránit, a tak do jejich  kung-fu začalo pronikat i použití různých zbraní.

Celkový počet používaných zbraní v Šaolinu je 18 a pocházejí nejen z vojenských zbraní, ale i z upravených zemědělských nástrojů či byly přímo vyvinuty mnichy. Mezi nejznámější používané zbraně patří například: rovný meč Ťien, šavle Tao, hák Kou, halapartna Kuan Tao, velký cep Šaoc´, devítidílný ocelový bič Ťien Pien , měkký kožený bič  Pchi Pien, San Ťien Kun – trojdílná tyč, hůl – Kun, čínská půl měsícová lopata Yue Ya Čan anebo kopí Čchiang.

Postupně se zrodili i různé styly zvířat (tygr, had, drak, orel, leopard, kudlanka, opice, jeřáb, žába, kachna…), jehož tvůrci vycházeli z pozorování chování zvířat v přírodě. Nešlo jen o formy cvičení, ale o celou soustavu principů životního stylu. V této „zlaté éře“ Šaolinu navštěvovalo klášter mnoho učenců, léčitelů i filozofů, kteří výměnou za proniknutí do tajů slavného umění poskytovali mnichům důležité poznatky z oblasti medicíny, astrologie či filozofie.

Šaolin byl zároveň proslaven svým nepolitickým zaměřením – poskytoval dokonce útočiště uprchlíkům, které pronásledovala vládnoucí třída. Klášter Šaolin byl z těchto důvodů několikrát vypálen a vypleněn. Duchovní podstatu i bojovou složku umění kung-fu se podařilo přeživším mnichům ilegálně předávat dál, než byl klášter opět obnoven.

V současné době je samotný klášter rozsáhlým komplexem budov s několika nádvořími, mohutnými stromy, halami, chrámy a dalšími pavilony. Vstupní brány hlídají obrovské sochy démonů. Asi nejdůležitějším místem kláštera je Síň tisíce Buddhů, kde kamenná podlaha nese známky značného opotřebení, což je údajně důsledek tvrdého tréninku celých generací šaolinských mnichů.

Dalšími památkami v areálu kláštera jev tzv. Les pagod nebo také Stúpový háj. Jedná se o rozsáhlé pohřebiště významných mnichů kláštera. Návštěvníci mohou také navštívit jeskyni osvícení (kde legendární Bódhidharma trpělivě meditoval celých devět let) a která je dnes upravena na buddhistickou svatyni ležící na kopci severně od kláštera.

Cesta Šaolinského Mnicha 

Pokud jste někdy přemýšleli, jaký je proces stát se šaolinským mnichem, tak zde je rychlý přehled.

• Přijetí do kláštera – kandidáti musí projevit základní způsobilost a silnou touhu po duchovním životě.

• Noviciát – učení základů buddhismu, meditace a první kroky v bojových uměních.

• Duchovní a fyzický trénink – Intenzivní studium textů a denní praxe kung-fu.

• Služba v komunitě – Od výuky po správu kláštera, mniši jsou klíčoví pro běh komunity.

• Celý život učení a praxe – Cesta mnicha je závazek na celý život, neustálé učení a rozvíjení. Každý mnich v Šaolinu nejenže sleduje svou duchovní cestu, ale také udržuje a šíří bohatou tradici kláštera.

Šaolinští mniši žijí v harmonii s přírodou, dodržují principy buddhismu, které zahrnují nenásilí a soucit ke všem živým bytostem. Využívají také vegetariánskou stravu. Praktikují udržitelné zemědělství a minimalismus, čímž minimalizují svoji ekologickou zátěž. Jejich životní styl a učení nabízejí inspiraci pro ekologicky šetrnější život!

Šaolin kung-fu show v ČR

Poprvé navštívili šaolinští mniši se svou kung-fu show Českou republiku v roce 1999. Poté zde byli v roce 2016 a naposledy v roce 2024 přicestovali znovu, aby zde realizovali 3 vystoupení a to v Praze, Brně a Českých Budějovicích. Tyto show po světě organizuje pan Herbert Fechter a jeho společnost Fechter Management.

Vždy se jedné o dvouhodinové vystoupení, na kterém se podílí 15 – 20 šaolinských mistrů, kteří předvádějí nejen různé sestavy beze zbraně, ale samozřejmě i cvičení s různými exotickými zbraněmi či ukázky specifického cvičení čchi-kung a velmi populární techniky tzv. hard čchi-kung. Kdy jde o lámání tvrdých předmětů svým tělem!  Od dřeva, přes kameny, až po kovy – používají k tomu ruce, nohy, hlavu a další části těla! Každý materiál vyžaduje přesnou techniku a správné načasování úderu, aby nedošlo k zranění bojovníka.

Není to jen fyzická síla, ale projev mentální disciplíny a duchovní koncentrace. Šaolinští mniši těmito technikami testují nejen tělo, ale i ducha. Při představení mohli návštěvníci obdivovat ukázky předváděné nejen dospělými muži, ale i osmiletými benjamínky či jedním starcem. Ano jedná se o komerční vystoupení, ale na naprosto profesionální úrovni. Šaolin kung-fu show jsem navštívil i s rodinou a všem se vystoupení líbilo.

Zajímavé střetnutí v Břevnovském klášteře!

V květnu 2024 proběhlo v Praze velice zajímavé setkání. Na osobní pozvání převora Benedikta z Břevnovského kláštera v Praze navštívili tento klášter Šaolinští mniši. Skupinu čínských mnichů tvořili mistři: Yanpei, Yanye, Yanxuan, Yanliang a Yanhe. Tuto skupinu šaolinských mnichů/mistrů doprovázel a z čínštiny bravurně překládal pan Marian Laššák – ředitel Šaolinského kulturního centra na Slovensku.

Bylo naplánováno oficiální setkání s pozvanými hosty a diskuze, která proběhla od 14:00 do cca 17:00 hodin. Během této diskuze se probrala mnohá zajímavá témata jako například určité podobnosti v obou tradičních mnišských řádech, které v minulosti měli velký vliv na společnost Evropy a Asie. Velmi na mne zapůsobila věta, kterou přednesl mistr Yanpei – „Přestože v konkrétních detailech najdeme odlišnosti, tak podstata v obou mnišských tradicích je tatáž a tou je proměna našeho srdce.“

Dále jsme se dozvěděli, že Śaolini jedí pouze vegetariánské jídlo, v současné době je v klášteře celkově 400 mnichů a dodnes se samozřejmě věnují i tréninku bojového umění kung-fu. Jejich každodenní dril začíná v 5:00 budíčkem a následným studiem budhistických súter a meditací. Poté je hromadná snídaně pro všechny mnichy a následuje další studium budhistických spisů nebo trénink kung-fu či pomocné práce v klášteře.

Takto probíhá celý den až do večera a to každý den v roce. Během celé diskuze se připravoval a popíjel čaj, což bylo velmi příhodné, protože byl zrovna Mezinárodní den čaje. Bratr Benedikt obdržel od šaolinských mnichů také několik dárků – čaj, speciální knihu básní a čajový šálek. Toto zajímavé setkání bylo velmi inspirující pro všechny zúčastněné návštěvníky, kterých bylo přibližně 40.  Autor článku velice děkuje bratru Benediktovi za možnost se této akce zúčastnit.

Použité materiály: knihy Cesta bojovníka – CH. Crudelli, Šaolin  – tajemství vnitřní síly – T. Spath a S.Y. Bao, časopisy Lidé a Země a Země Světa + internet/wikipedie

Text: Martin Hradecký
Foto: Michal Horka – Striking pictures, M. Hradecký, R. Kolář + internet

Přejít nahoru